Všeobecné praktické lékařství

Recenze

Všeobecné praktické lékařství má své specifikum, které je dáno odlišnostmi v epidemiologii nemocí a stavů, prostředím a podmínkami, v nichž je péče pacientům poskytována, a zcela odlišnými metodami a přístupy, které praktický lékař v ordinaci používá. Patří k nejstarším medicínským oborům.

V deseti stěžejních kapitolách této publikace uvádějí zkušení praktičtí lékaři problematiku všeobecného praktického lékařství - od historického úvodu až k dotazníku spokojenosti pacienta.

Primární péče představuje první kontakt občana se zdravotnictvím a prakticky je všeoborová, sekundární péče ambulantní a nemocniční je již oborově specializovaná. Terciární péče je pak superspecializovanou péčí poskytovanou obvykle na klinikách s dalším propojením na výukovou a vědecko-výzkumnou činnost. V kapitole o primární péči je podrobně zpracován její význam, postavení, obecné trendy v péči o zdraví, koordinace služeb v terénu i porovnání s primární péči v Evropě i v rozdílných zdravotnických systémech. Tato kapitola rovněž uvádí systém domácí péče o pacienta.

Meritem publikace je kapitola o všeobecném praktickém lékařství. Definice a charakteristiky oboru výstižně a zcela zahrnují jeho rozsah, náročnost a závažnost. V České republice je výuka praktického lékařství zahrnuta do kurikula všech lékařských fakult v samostatných ústavech nebo v rámci jiných kateder. Univerzitní pracoviště tak přinášejí neustálý rozvoj oboru. Také specializační příprava, která zahrnuje nemocniční praxi v hlavních oborech, umožňuje získat řadu znalostí z jiných lékařských oborů. Na specializační vzdělávání navazuje vzdělávání celoživotní.

Následující kapitola Všeobecná praxe je doplněna velice praktickými poznatky (např. financování ordinace, nakládání se zdravotnickou dokumentací, vybavení ordinace, počítač v ordinaci). Součástí kapitoly je i úloha všeobecné sestry, profil její činnosti, včetně jejího profesionálního rozvoje, stejně jako informace o velice důležitých právních aspektech poskytování péče v ordinacích všeobecných lékařů.

Vztah praktického lékaře k pacientovi je založen na vzájemné důvěře a dobré spolupráci. Kapitola o klinickém přístupu v praktickém lékařství přináší výbornou charakteristiku a přehled zvláštností oboru právě v oblasti metod a kontaktu s pacientem i v oblasti spolupráce s ostatními složkami zdravotnického systému (umění komunikace s pacientem, s rodinou, konzultace s dalšími specialisty, respektování jiných etnik a národů, jak nás zavazuje členství v EU, péče o chroniky - diabetiky, psychiatricky nemocné a další). Autoři rovněž upozorňují na zvláštnosti péče o seniory, neboť s prodlužujícím se věkem a stárnutím populace jsou rovněž nutné teoretické znalosti z geriatrie, ale hlavně hluboká lidskost ošetřujícího lékaře a jeho pochopení starého člověka. Pro úplnost je v této kapitole uvedena stručná informace o péči o děti a dorost, vysvětlení posudkové činnosti praktického lékaře, závodní preventivní péče i programy podpory zdraví.

Další samostatná kapitola uvádí nejčastější symptomy, jejich přehled, hodnocení a řešení v praxi. Pozornost je věnována také prevenci a podpoře zdraví, které jsou prováděny na základě vědeckých poznatků a jsou součástí celkové zdravotní péče v populaci. Jsou také podle autorů podmínkou dobře ekonomicky fungujícího zdravotního systému!

Odborná literatura zařazená za každou kapitolou, rejstřík a seznam zkratek jsou samozřejmou součástí dobře psané a čtivé monografie.

Poprvé od roku 1978 - od ustanovení všeobecného lékařství jako samostatného oboru - vychází o tomto oboru, jenž byl kdysi »na okraji« medicínského vzdělání, souhrnná publikace zkušených lékařů, sester, právníků, která přináší současný obraz o požadovaném vzdělání, vědeckém zázemí, postavení, ale také náročnosti oboru a o významu praktického lékaře - lékaře prvního kontaktu pro pacienta. Určitě si knihu se zájmem přečtou lékaři mnoha dalších odborností, už jen proto, že se s praktickým lékařem mohou setkat nejen v rámci spolupráce!

MUDr. Olga Wildová

Recenze

Zásluhou dvou prestižních nakladatelství - Galén a Karolinum - se lékařské veřejnosti dostává do rukou velice potřebná publikace kolektivu odborníků, kteří zevrubně a z mnoha pohledů pojednávají o teoretických i praktických otázkách všeobecného lékařství. Samostatný obor všeobecného (praktického) lékařství byl sice založen již v roce 1978, ale toto je první kniha, která se opírá nejen o kritické posouzení dosavadní činnosti svébytného oboru, ale zcela aktuálně uvádí základní teoretické i praktické poznatky z různých oblastí medicíny, sociálních služeb, práva, postgraduálního vzdělávání, vědy a výzkumu i mezinárodního srovnání, které jsou nezbytné pro zodpovědnou práci praktického lékaře.

Po krátkém historickém přehledu o vývoji oboru autoři rozčlenili text do deseti kapitol, z nichž každá obsahuje zpravidla více než deset výkladových podkapitol. První část je věnována primární péči, jejímu začlenění do stávajícího zdravotního systému u nás i v Evropě a podrobně se zabývá v současnosti naléhavou problematikou společného zdravotnictví i sociálních služeb, tj. domácí péčí o dlouhodobě nemocné a nemohoucí lidi. Deset stran textu je vyhrazeno všeobecnému praktickému lékařství, jeho definici, charakteristice, rozdílu venkovské a městské praxe, výuce oboru na lékařských fakultách, specializační přípravě a možnostem celoživotního vzdělávání.

Zejména mladý lékař po promoci uvítá kapitolu Všeobecná praxe, kde se dozví podrobné informace o základních dovednostech a nezbytných předpokladech pro založení, provozování, vedení a financování soukromé praxe, včetně úlohy zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře a možností jejího dalšího vzdělávání. Kapitola seznamuje lékaře i s mnoha organizačními, odbornými i právně závaznými aspekty jeho práce, které si v souhrnu rád připomene i zkušený praktik. (Povinná mlčenlivost, zdravotnická dokumentace, lex artis, převzetí pacienta do péče, komunikace s ním a jeho rodinou...)

Z kapitoly Klinické přístupy v praktickém lékařství se lze poučit o odlišnostech v přístupu praktického lékaře a specialisty a nezbytnosti mezioborové spolupráce v konkrétních situacích: řešení akutních stavů, dispenzarizace, zdravotní péče o chronicky nemocné, seniory, pacienty s psychiatrickou symptomatologií, odlišnosti a povinnosti v péči o děti a dorost.

Samostatné kapitoly jsou věnovány závodní zdravotní péči, preventivním prohlídkám a posudkové činnosti, včetně posuzování invalidity. Šestá kapitola informuje o nejčastěji se vyskytujících symptomech a jejich praktickém řešení (bolest obecně, kašel, bolest v krku, horečky, únava, dušnost, bolesti na hrudi, otok...).

Dvacet stránek zaujímá kapitola Prevence a podpora zdraví. Pojednává o primární, sekundární i terciální prevenci a možnostech praktického lékaře při jejich uplatňování. V kapitole Hodnocení kvality se autoři pokusili nalézt kriteria a cesty, které by vedly ke zlepšování práce praktického lékaře, vystříhání se chyb a k větší spokojenosti pacientů. Poslední dvě kapitoly se zabývají vědou a výzkumem v primární péči a úlohou ordinace praktického lékaře jako výukového pracoviště, což je téma, které zaujme jak začátečníka, tak vyzrálého lékaře, ochotného předávat své znalosti a celoživotní zkušenosti mladším kolegům.

Knihu recenzovali dva vynikající lékaři: internista profesor MUDr. Karel Horký, DrSc., a MUDr. Petr Herle, který po léta spojuje roli učitele v postgraduálním vzdělávání s praxí všeobecného lékaře. Lze ji vřele doporučit nejen praktickým lékařům, ale i internistům v ambulantní praxi a lékařům, kteří se věnují preventivní péči v závodech. Rozhodně by neškodilo, kdyby si mnohé kapitoly přečetli i lékaři specialisté v nemocnicích. Uvědomili by si naléhavost úzké spolupráce mezi nimi a lékaři, kteří pacienta k hospitalizaci odesílají a po jejím ukončení přebírají do své péče. Úspěch by byl třeba již v tom, že při propuštění s pacientem včas odešlou přehlednou propouštěcí zprávu s jasným návrhem dalšího léčebného postupu.

doc. MUDr. Jana Vejlupková, CSc.

Recenze

Jen málokterý obor (vyjma gerontologie/geriatrie) se u nás prosadil jako obor akademický tak pozdě jako všeobecné praktické lékařství. A přitom o jeho nutnosti a významu nemohlo být naprosto žádných pochyb. Nyní je nedílnou součástí studijních plánů všech lékařských fakult. Představovaná kniha je o praktickém lékařství. Úkolu napsat ji se ujali MUDr. Bohumil Seifert a MUDr. Václav Beneš spolu s dalšími 26 odborníky jiných lékařských i nelékařských profesí. Jsou mezi nimi nejen známé osobnosti, ale i 6 všeobecných praktických lékařů. A tak to nejsou jen fakultní pracovníci (jak bývá obvyklé), kteří se na napsání knihy podíleli.

Vlastní text je rozdělen do 10 kapitol, zahrnujících tato témata: Historické poznámky k vývoji primární péče (6 s.), Primární péče (31 s.), Všeobecné praktické lékařství (11 s.), Všeobecná praxe (52 s.), Klinické přístupy v praktickém lékařství (81 s.), Nejčastější symptomy a jejich řešení v praxi (22 s.), Prevence a podpora zdraví (20 s.) a Hodnocení kvality (15 s.). Kapitoly Věda a výzkum v primární péči (10 s.) a Ordinace praktického lékaře jako výukové pracoviště (7 s.) odbornou část knihy ukončují. Text je doplněn 10 tabulkami a ilustrován 12 obrázky. Literatura je uváděna vždy za každou kapitolou, seznam zkratek a středně rozsáhlý rejstřík nalezne čtenář na konci knihy.

Ačkoliv na publikaci spolupracovalo 28 autorů, působí kompaktním dojmem. Aby však nedošlo k omylu: není učebnicí všeobecného praktického lékařství, ale knihou o něm. Bude přínosem jak pro začínající, tak již zkušené praktické lékaře, protože všichni v ní najdou řadu cenných a potřebných informací.

Prof. MUDr. Jan Petrášek, DrSc.