Josefu Švejkovi je 30 milionů let

Recenze

František Koukolík má „lehké pero" a jeho knihy se dobře čtou. Umí to, co málokdo, totiž převádět „vědečtinu do lidštiny". Jeho nejnovější knížka s názvem Josefu Švejkovi je 30 milionů let je toho dalším dokladem. Jedná se o soubor esejů a volné pokračování jeho úspěšné knihy Machiaveliánská inteligence (1999).

V úvodu autor zdůrazňuje, že se tzv. obyčejní lidé mýlí, když se domnívají, že není třeba znát alespoň základní vědecká fakta a jejich souvislosti. Nízká úroveň všeobecně známých a ověřených vědeckých poznatků je alarmující. Zjistilo se, že „78 % Američanů věří na anděly, 30 % na převtělování a 29 % na čarodějnice... 21 % dospělých Američanů dokáže definovat DNA, co je molekula ví 9 % americké populace". Mohli bychom pokračovat a výčet neznalostí rozšiřovat s dovětkem, že „hloupí" rozhodně nejsou jen Američané, ale také my. Je nepochybné, že s takovým stavem věci nemůžeme být spokojeni, a je logické, že vědec, který má schopnost popularizovat vědu, se chopil příležitosti a napsal text, který může stávající znalosti každého z nás nemalým způsobem rozšířit nebo obohatit.

Recenzovaný text obsahuje několik desítek esejů, z nichž některé byly otištěny v nedělní příloze Mladé fronty Dnes a v Hospodářských novinách. I když Koukolíkovy novinové sloupky leckdo četl, přesto si však každý čtenář najde v knize to, co ho zajímá. Nabídka je pestrá, názvy jednotlivých esejů jsou lákavé a nekonvenční. Například: Pepík námořník nenávidí špenát (o všeobecném umělém vědomí), Šest háčků na vaše sladké ano (o vstřícnosti a souhlasu), Zrnko zlaté rýže (o rýži a genomice) a ještě třeba: Mravno za 0,025 USD (v přepočtu l Kč, a to je právě cena, za kterou lze v USA koupit obyčejný kondom).

Autor čtenáře nabádá, aby četli výběrově. Po pravdě řečeno, jiný postup ani není možný. Ať již se jedná o zájem, nebo jinak zvolené kritérium, vždy je třeba postupovat výběrově a časem se třeba k některým esejům vrátit. Koukolíkův text je totiž hutný, je třeba se nad ním zamýšlet, někdy hledat další a odkazované prameny a sdělované vstřebávat. Stojí to však za to! Autor nás programově a nenásilnou formou vzdělává a nepochybně též s reflektovaným úmyslem chce, abychom nezůstali v klidu, domýšleli vědecká fakta do běžného života a angažovali se ve prospěch jeho kvality.

Knize Františka Koukolíka Josefu Švejkovi je 30 milionů let přeji zasloužený úspěch a těm, kteří si ji koupí, nevšední čtenářský zážitek.

prof. PhDr. et RNDr. Helena Haškovcová, CSc.

Recenze

Nestandardní recenze aneb pár slov k zamyšlení nad knihou MUDr. Františka Koukolíka

„Průzkumy evropské i americké populace dokazují hromadnou neznalost přírodovědeckých skutečností a souvislostí, které se učí na základní škole. Příkladem mohou být výsledky průzkumu evropské populace z léta roku 2000, provedeného uprostřed mediálního rámusu kolem geneticky modifikovaných potravin. Průzkum ověřoval, do jaké míry Evropané vědí, o co v této problematice vlastně jde. Zjistilo se, že absurdnímu výroku, „běžná rajčata neobsahují geny, zatímco geneticky modifikovaná rajčata je obsahují", věří 35 % dotázaných.

Podle posledního průzkumu americké National Science Foundation méně než polovina dospělých Američanů chápe, že Země oběhne Slunce jednou za rok. Pouze 21 % dospělých Američanů dokáže definovat DNA. Co je molekula, ví 9 % americké populace. Vsadím se, že to v české populaci o moc lepší nebude. Přitom 78 % dotázaných Američanů věří na anděly, 30 % na převtělování, 29 % na čarodějnice. (…) Lze namítnout, že v každodennosti lidé vědecká fakta a souvislosti znát nepotřebují. Je to lichá námitka. Kromě toho, že se o ně každodenní život opírá a bude opírat stále víc, je život daleko víc než pouhá každodennost. Nevědomí lidé jsou snadněji manipulovatelní a zneužitelní. Otázka tedy nezní, zda lidé mají nebo nemají vědecká fakta a souvislosti znát, ale spíš kolik a jaké mají znát a zejména jak s nimi zacházet. Zpráva OSN z roku 2001 pojednávající o lidském rozvoji říká, že žijeme ve věku sítí, network age. Věk sítí se vyvíjí před očima - je to globalizace užívající moderní komunikační technologie, zejména internet. Motorem věku sítí je schopnost tvořit, užívat a rozšiřovat jak starší, tak zcela nové technologie. Soutěž je nemilosrdná, rozhodují dovednosti. Podle této zprávy se Česká republika v žebříčku 72 zemí dostala na 21. příčku a je ve druhém pásmu. V prvním, vůdčím pásmu je na prvním místě, před USA, populačně malé Finsko, v prvním pásmu je i řada dalších malých států, například Švédsko, Holandsko, a víc než upozorněním by pro nás mělo být, že tam je i Irsko. (…) na světě je v současnosti 46 různě vydatných „ohnisek" (říká se jim anglicky hub, to je něco jako nába (náboj) na kole), z nichž tryská technologický vývoj a inovace. V USA jich je 13 - a opět: ve Finsku jsou 2, ve Švédsku také 2 (jako v celém Japonsku!), po jednom je v Irsku, Norsku, Belgii a Izraeli. V naší, druhé skupině je jediná země s „ohniskem" - Malajsie. Ve třetí technologické skupině, dosti hluboko za námi, je Chile. Přesto má 3 technologická „ohniska". (…) Jestliže se dvě minulá století označují jako století páry, elektřiny a atomu, tohle bude stoletím informací.

Knížka, kterou otevíráte, je další pokus o převod jejich zlomku z „vědečtiny do lidštiny". Obsahuje krátké eseje vycházející ze zlomku vývoje současného poznání. Pokouší se zachytit část přesahu, který z nich plyne. Mluví především o lidech. Čtenář zde proto najde sociálně kritické eseje. Jsme součástí přírody, takže jsou zde i kapitoly o chování zvířat. Smyslem této knížky není ani tak sdělení fakt, která se v krátké době budou měnit, jako souvislostí a způsobu myšlení, kterému se říká kritické nebo vědecké. Větší počet esejů se zaměřuje na jednu z největších, právě probíhajících vědeckých a technologických revolucí všech dob, což jsou objevy genomiky, jejichž praktické důsledky v průběhu jediné generace ovlivní život většiny lidí na Zemi. (…) Pro čtenáře, kteří by chtěli jít do větší hloubky, je společně s poznámkami k textům uveden i seznam užité odborné literatury."

Tato slova napsal v předmluvě ke svým esejům, vydaným pod názvem Josefu Švejkovi je 30 milionů let nakladatelstvím Galén v roce 2002 MUDr. František Koukolík, člen Newyorské akademie věd. Tento neuropatolog se kromě výuky studentů na 3. lékařské fakultě UK, kde je i členem vědecké rady, zabývá také popularizací vědy. Byl za to oceněn již v roce 1992 cenou ČSAV. Těžko bych zajímavé a poučné čtení popsal a doporučil lepe než to dokázal sám autor.

V 21. století skutečně nastupuje nová epocha. Hrůzné je, že nad vývojem se zamýšlejí jen nemnozí. MUDr. František Koukolík je jedním z nich. Tak jako řada jiných lékařů a přírodovědců patří k té skutečné národní elitě. Jeho slova nutí k zamyšlení:

„Neuvěřitelnou rychlostí běží v desítkách směrů historicky největší myšlenkový, technologický a tím i intelektuální zlom všech dob. Je riskantní. Během jedné generace rozhodnou například informační technologie, genomika, robotika, nanotechnologie a neurovědy o průmyslu a energetice, zemědělství, stavu životního prostředí, školství, medicíně, obchodě, komunikacích i vedení války. Kdo chce přežít, investuje do těchto druhů vzdělání i dovedností, dře a umí. (…) V Čechách to však vypadá, jako by moderní vzdělání a dovednosti byly ve veřejném životě simulovány pojmy z politického, ekonomického, sociálního a filosofického muzea nebo vetešnictví. Herci a populární zpěváci si hrají na národní mudrce a národu sdělují právě žádoucí moudra. (…) Demokratičtí politikové jsou zvoleni i polovinou z těch 34 % lidí, co přišli k volbám. Je předpokladem politické kariéry neschopnost? Kvalita mnoha zákonů by tomu odpovídala. Klíčové není řešení problémů, ale život v klanu a podíl na moci. Korupce, nepotismus a výsměch elementárnímu právnímu citu kvetou. Násilná kriminalita, šikana a prostituce zamořují společnost. Organizovaný zločin začíná prorůstat státním systémem. Jak velký podíl populace tu ještě nebyl okraden? Jak velký podíl populace nekrade? 30 - 40 % dětí a dospívajících má za sebou kontakt s drogou. Proběhlo největší přerozdělení majetku od bělohorské bitvy, ale hrubý domácí produkt se za posledních 11 let moc nezměnil. Řemeslné neumětelství se zdá být pravidlem. Celý národ má politickou svobodu, ale nemalá část národa zchudla. Porodnost je na historickém minimu. Řada těchto jevů se v rozvinutých zemích objevuje také, v něčem však můžeme mít světový primát. Necháváme si přepisovat dějiny, brát vlastní rozum, vtloukat pocit viny, malosti a neschopnosti. Jako by se v Čechách ještě víc než v minulosti plodila sterilita, zvláště skupinová. (…) Má tu vůbec ještě někdo pocit dluhu vůči našim předkům a závazku vůči našim dětem? Dáme si vymýt mozek a sami ze sebe uděláme české Pepíčky v době, kdy se rozjel globalizační rychlík? To by mělo smysl. Probíhající proměna na mizernou, rozpadající se kolonii nebude bolet. Naše děti si ani nevšimnou, jak rychle z nich zase budou krejčí a služky v cizím domě. Budou se zase stydět za to, že mezi sebou ještě mluví česky? Nebudou vědět, že národy žijí, uchovají-li si tvořivou kulturní identitu. Zanikají, udělají-li ze sebe skanzen, nebo nechají-li si ji vzít."

Věřím že ukázka je dostatečnou propagací moudrých slov moudrého člověka. Přál bych si, aby posloužila co nejširšímu okruhu a stala se jedním z majáků v blátivé realitě našeho současného života.

Na závěr si dovolím uvést pár technických parametrů. Kniha Josefu Švejkovi je 30 milionů let má 324 stran, obsahuje celkem 57, převážně krátkých, ale odborně fundovaných esejů. Je doplněna patnácti stranami poznámek k jednotlivým statím a přehledem odborné i populární literatury, ze kterých autor čerpal pro podrobnější studium zájemců. Čtenáři se mohou krátce seznámit i s autorem a jeho dalšími publikacemi. Nakladatelství Galén si zaslouží pochvalu za to, že vydalo hezkou a poučnou knihu.

RNDr. Ivan Turnovec