To byl profesor Josef Charvát

Recenze

Publikace vydaná k 20. výročí úmrtí profesora Charváta (6. 8. 1897 - 31. 1. 1984) není jen pouhým sborníkem vzpomínek současníků, jeho žáků a následně i jejich žáků.

Pořádajícím autorům, profesoru MUDr. Štěpánu Svačinovi, DrSc., a MUDr. Petru Suchardovi, CSc., šlo především o připomenutí a zachycení velké osobnosti lékaře, který významným způsobem ovlivnil prudký rozvoj medicíny v našich zemích.

Profesor Josef Charvát byl zakladatelem III. interní kliniky (založené v roce 1945), která se stala předním pracovištěm; zde také položil základy československé endokrinologie. Jako jeden z mála vystihl význam tohoto nového vědního oboru a vytvořil z něj významnou specializaci vnitřního lékařství. V této vědní disciplině vychoval řadu odborníků a následně se zasloužil o její vědecký rozvoj. Profesor Charvát byl vynikajícím lékařem, vědcem a klinickým učitelem, který ve své osobě a tvůrčí činnosti spojoval první polovinu dvacátého století s naší dobou. Vycházel z humanistické tradice, byl vybaven syntetickým myšlením a vždy začleňoval medicínu do širšího kontextu. Ve své době téměř jasnovidným způsobem hodnotil význam kybernetiky pro studium zákonitostí živé hmoty, odhadl také význam genetiky. Již v roce 1967 hovořil o genomu: „Genom je zodpovědný za kvalitu i množství produkovaných hormonů...". Josef Charvát se zabýval rovněž psychologií, lékařskou etikou a výchovou lékařů. Filozofické pojetí medicíny se objevovalo v jeho vystoupeních, přednáškách i na mezinárodních fórech. (Texty zařadil do své připravované odborně literární pozůstalosti.) V jeho etické rozvaze se velmi silně uplatňují prvky sociální etiky a objevují se také požadavky na etiku lékařskou. Podle profesora Charváta do etiky patří i nová koncepce úlohy lékařů v soudobé společnosti - tento svůj názor napsal v roce 1970 a platí i v současnosti.

Uveřejněné vzpomínky současníků dokreslují portrét vynikající osobnosti českého lékaře a určitě si je se zaujetím přečtou lékaři i široká veřejnost se zájmem o naši odbornou minulost.

Pro zajímavost lze ještě dodat, že zakladateli české endokrinologie a prvnímu přednostovi III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, profesoru MUDr. Josefu Charvátovi, DrSc., byla k dvacátému výročí jeho úmrtí odhalena 4. března 2004 pamětní deska na domě v Ostrovní ulici č. 5 v Praze 1, kde profesor Charvát žil a 31. 1. 1984 zemřel.

MUDr. Olga Wildová

Recenze

Výjimečné osobnosti akademika Charváta byla věnována vzpomínka profesora Vykydala v prvním čísle letošního ročníku Praktického lékaře. Charvátovi žáci a ctitelé jeho tradice vydali pestrý a bohatý sborník sestavený z příspěvků jeho nejbližších spolupracovníků, žáků, lidí, kteří vzali jeho odkaz za svůj; najdeme zde i několik stránek od jeho vnuka. V textu jsou vloženy úryvky Charvátových myšlenek, z pozůstalosti je uvedena stať Dnešní svět a zednářství a na závěr je otištěna in extenso jeho přednáška o vědeckém myšlení v medicíně. Dozvídáme se, jaký byl akademik Charvát lékař, organizátor, šéf, přítel, ale také jaký byl pacient. Nejde jen o soubor adorací, je zde patrný nadhled a zazní i kritický tón.

Z mozaiky jednotlivých příspěvků i z filozoficky neobyčejně zajímavé stati samotného laureáta plasticky vyvstává obraz přední osobnosti naší medicíny, osobnosti žijící nelehký osud v nelehkých dobách a přitom si zachovavší páteř i elán, osobnosti, která v těchto situacích dokázala prosadit, obhájit a rozvinout mnoho světově prioritních myšlenek.

Sborník je důstojným připomenutím skutečného rytíře své epochy a měl by nejen připomínat, ale především inspirovat. Když už ničím jiným, tak Charvátovým oblíbeným rčením „Nažrat se, ale nemlaskat".

MUDr. Radkin Honzák, CSc.