Listí

Autoři

Jistěže je Dagmar Voňková především skladatelka a kytaristka světové úrovně. Poznají to všude, kamkoli přijede a zahraje. „Stanley Jordan, John McLaughlin, Eddie Van Halen - všichni by se mohli od této ženy hodně učit,“ psal v roce 1988 norský Arbeiderbladet po festivalu v dánském Roskilde. „Prostě jsem nevěřil,“ vyznal se Fukuo Hamasaka (Iwate Nippó, 1989), „že tento svět je tak velký, aby v něm mohla existovat hudebnice, která objevila naprosto novou, neuvěřitelnou techniku, s jakou jsem se během svého pětačtyřicetiletého hraní na kytaru a psaní kritik nesetkal.“

Už proto ovšem jejího posluchače také zajímá, o čem jsou texty jejích písní. Nadto se málokdy setkáme s textařkou tématicky i žánrově tak rozmanitou, zasahující od lidové poezie, blues, folku až po složitě strukturovaná, hluboká ponoření do tajemných krajin, odkud je blízko ke zrodu i zániku. Básnivá obraznost Voňkové je hravá i sevřená, plná živočišnosti i přesahů do mimosmyslového poznání.

Jiří Černý