Znovu

Ukázka

Na konci let šedesátých se vyrojila v české zemi celá řada písničkářů. Z jejich tvorby by šla nasbírat celá Kytice. Ta kytice zpívaných básní by byla velmi pestrá, ona by podala nejživější obraz své doby. Částkou této kytice jsou i písně Bohdana Mikoláška.

Já jsem o Bohdanovi slyšel poprvé v oznamovací větě: „Ve Dvakačovicích žije evangelický farář, jeho žena píše básně a jejich čtyři děti vytváří spolu orchestr a hrají a zpívají vlastní písně, prostě fara ve Dvakačovicích hraje a zpívá a je plná poezie."

A pak jsem se s několika přáteli zúčastnil večera písní Bohdana Mikoláška. Jeho písně na nás silně zapůsobily, nahráli jsme si je a brzy i sami zpívali. Jsou to písně, které jsou na první straně této desky. A to je ta poloha Bohdanovi nejvlastnější, tam je nejvíce doma, při tomto způsobu by setrval, kdyby byl býval nebyl rušen a torpédován převratnou dobou šedesátého osmého a devátého roku.

Bohdan je lyrik, jemná duše. Jeho lyrika není prázdná či pouze ozdobná, není to pustá manýra. Zaposlouchejte se a uslyšíte sami v přesně tepaném verši nápaditou citlivost. Syn faráře si dává pozor, aby jeho výrok nebyl náboženskou agitací, ale přesto mají jeho písně vlastní duchovní dimenzi. Bohdan zpívá o lásce a naději, o jejich nezbytnosti a unikavosti. Jak nám unikají, protože je tak potřebujeme. Otupělý člověk je ztracen pro lásku, pro život, pro Boha, a já slyším základní výzvu Bohdanových písní: „Slyš, pohleď, prohlédni pod povrch, otevři se novému dni. Poslechni smích vloček, hledej novou naději pro nová rána, vždyť zázraky jsou, jde jenom o to být vzhůru."

Druhá strana této desky je svědectví o tom, jak se doba, konkrétně 1968-69, vlamuje do jeho nitra. Samozřejmě povinná vojna mučí lyrikovu duši, slyšíme píseň složenou ve vlaku při návratu z vojny: Domů, domů, domů zpátky. Dominantou druhé strany desky je píseň Ticho. Tato píseň vystihuje atmosféru a vnitřní náboj smrti Jana Palacha. Je to nejvýstižnější umělecké zachycení této veliké události, které znám. A to je, myslím, hlavní důvod, proč po dvaceti letech vychází deska Bohdanových písní, na které je Ticho a dalších deset písní. Poslechněme si to „Znovu", po dvaceti letech, posuďme, co bylo pouze minulé a co zůstává. A nepřeslechněme výzvu, která je adresována každému z nás osobně, otázkou: Proč jen ten život tolik stál.

Svatopluk Karásek, Curych, 1988 (z bookletu k CD)