Napřeskáčku 1

Autoři

Jiří Černý

Narodil se 25. února 1936 v Praze. V roce 1955 maturoval na Vyšší průmyslové škole stavební, pak vystudoval žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1955-1960). Už během studia byl v letech 1958-1960 redaktorem deníku Československý sport, od roku 1961 pracoval jako kulturní redaktor týdeníku Mladý svět, s výjimkou vojenské prezenční služby (srpen 1961 - červenec 1963). Z ideologických důvodů dostal v červenci 1965 výpověď. Během následujících let byl především publicistou na volné noze, také však pracoval jako korektor v tiskárně Mír (1971-1973), od září 1973 učil na Lidové škole umění v Praze 2; v březnu 1977 musel ze zaměstnání odejít. V letech 1990 až 1992 byl šéfredaktorem časopisu Rock & Pop.

Publikuje od roku 1952. Nejdříve psal o sportu (Lidová demokracie, Mladá fronta, Československý sport, Czechoslovak Sport). První článek o hudbě mu vyšel v únoru 1956 ve Večerní Praze. Pravidelně přispíval především do hudebních časopisů: Melodie, Hudba pro radost, Repertoár malé scény, Aktuality Melodie, později také Jazz, Kruh, Gramorevue, Portýr, Rock & Pop, Folk & Country. Pravidelné kulturně-politické komentáře a sloupky psal pro řadu periodik (Mladá fronta DNES, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Reflex, Aktuálně.cz, Vital plus ad.).

Pro Československý rozhlas Jiří Černý externě připravoval a uváděl pořady Dvanáct na houpačce (1964-1969, s Miroslavou Černou; od roku 1966 Třináct na houpačce, od roku 1968 Čtrnáct na houpačce) a Desky načerno (1967). K práci pro rádio se vrátil až roku 1990 - pořady Samomluvy s hudbou, Libeček, pravidelné komentáře Načerno v letech 1994-2000 a Klub osamělých srdcí seržanta Pepře v letech 2005-2019. Od května 2019 doposud působí v Českém rozhlasu na Vltavě v hudebním pořadu Sedmé nebe, kde se jednou měsíčně střídá s dalšími osobnostmi z hudebního světa. Spolupracoval dále s řadou soukromých stanic a televizí.

Od roku 1971 soustavně pořádá v klubech poslechové pořady Antidiskotéka, Rockování nebo tematicky zaměřené pořady. V listopadu a prosinci 1989 uváděl několik demonstrací Občanského fóra. Dramaturgicky připravil nebo průvodním textem doprovodil několik desítek gramofonových desek a kompaktních disků.

Vydal knihy Zpěváci bez konzervatoře (1966), Poplach kolem Beatles (1966, s Miroslavou Černou), Hvězdy světových mikrofonů (1969, s Miroslavou Černou), Hvězdy tehdejších hitparád (1989; v roce 1995 byla soudním rozhodnutím určena Miroslava Filipová-Černá za spoluautorku), Načerno v Českém rozhlase (2000, výbor rozhlasových komentářů z let 1994-2000), Určitá míra facky (2010, vybrané novinové a časopisecké komentáře z let 2001-2008). Jaroslav Riedel napsal s Jiřím Černým rozsáhlý knižní rozhovor Kritik bez konzervatoře (2006, druhé vydání 2007). Nakladatelství Galén vydalo v letech 2014-2018 pět svazků jeho publicistiky z let 1956-1999 Jiří Černý… na bílém, na šestém svazku se pracuje.

Za svou práci Jiří Černý obdržel v roce 1990 cenu Českého hudebního fondu a Zlatou Portu. Roku 2013 mu byla udělena státní cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby, ve stejném roce také ocenění OSA za propagaci a šíření české hudby. V roce 2020 byl uveden do Síně slávy Akademie populární hudby za rok 2019.