Jde o soubor krátkých vzpomínek, glos a drobných příběhů, které Jan Rejžek zaznamenal na svých cestách i při osobních setkáních. Proplétají se v nich hudba, literatura, divadlo, sport i politika, slavná jména i obyčejné lidské osudy - vždy nahlížené autorovým osobitým pohledem, s typickou ironií, nadhledem a neochotou přizpůsobovat své názory očekávání druhých.

Nejde o kroniku ani o pokračování životopisu. Spíše o otevřený batoh vzpomínek, z něhož autor vytahuje příběhy, postřehy a okamžiky, které by byla škoda nevyprávět.

Nové album je střídavě drsné, melancholické, ironické i poetické. Dědeček se dívá na dnešní svět bez iluzí, ale neztrácí humor ani schopnost překvapivě přesné zkratky. Jeho písně komentují lidskou pošetilost, moc, strach, vztahy i dobu, ve které žijeme - a stejně neúprosně obracejí pozornost i k člověku samotnému.

Na nahrávce se podíleli Norbi Kovács, Olin Nejezchleba a Jiří Zelenka. Sny starého pistolníka jsou albem pro posluchače, kteří mají rádi chytré texty, osobitý humor a písničkářství, které si i po desetiletích zachovalo svobodu, nadhled i odvahu pojmenovávat věci pravými jmény.

Vydání alba podpořil Ochranný svaz autorský programem Partnerství.

„Řadu let jsem žila se skrytým narcistou. Mít fungující a naplňující vztah s takovým člověkem je ale nemožné. Psychické týrání přišlo plíživě, ale bylo neúnosné, nefyzická agresivita narůstala. Rozhodla jsem se odejít, když ,Onar' začal proti mně používat a manipulovat naše děti, bez ohledu na to, co jim tím způsobí. Peripetie soudních řízení a trestních oznámení trvaly několik let. Jak prokázat násilí psychického rázu? To pravé peklo mělo teprve začít…

Mezitím už měl Onar další partnerku Janu a s ní další dítě. Vše se opakovalo jako přes kopírák. I ona byla nucena z toxického vztahu utéct a také jejich syn se ocitl v soukolí institucí, OSPODů a soudů… Stejný scénář a stejná bezmoc při prokazování domácího násilí, při snaze domluvit se na čemkoli. Nejhorší ze všeho je přihlížet tomu, že naše děti si do svých životů nesou obrovská traumata… “

autorka

„Nezapomínejte, že historie je varováním. Na prvním místě: Ptejte se skutečně důkladně a na správných místech, jak dopadly partnerky vašeho úžasného ctitele! A nic nedejte na to, že to byly všechny mrchy, které chudáka chtěly oškubat, zneužít, zostudit a vůbec poškodit. Jinak totiž můžete být další na řadě!“

z recenze psychiatra MUDr. Radkina Honzáka

Kniha postupně popisuje všechny orgánové soustavy lidského těla. Každá kapitola začíná obecným úvodem k dané soustavě a pokračuje popisem jednotlivých orgánů. Výklad doplňují klinické poznámky, které ukazují, jak anatomické poznatky souvisejí s praxí. Pro toto vydání byl celý text znovu pečlivě zredigován a byly opraveny nepřesnosti v textu i obrázcích. Zejména v kapitolách o pohybovém aparátu byla značná část obrázků vyměněna a několik nových přibylo.

I tak se mohla jmenovat kniha vzpomínek profesora Vladimíra Staňka, lékaře kardiologa, který během svého dlouhého života zažil několik režimů i neobyčejný vývoj medicíny - od času, kdy moderní kardiologie teprve vznikala, až po dnešní špičkovou péči v pražském IKEM.

Nakonec však dostala název podle věty samotného autora: „Vzpomínky jsou to nejjistější, co máme, vzpomínky nám žádný hacker, zloděj ani režim nesebere.“

A právě taková tato kniha je. Osobní paměť více než devadesáti let života: dětství ve staré Praze, válka, studium medicíny, první lékařská místa, počátky moderní české kardiologie, vznik a rozvoj IKEM, kolegové, pacienti, rodina - a nakonec i úvahy člověka, který měl dost času sledovat, jak se svět kolem něj mění.

Po šestileté autorské odmlce se známý písničkář vrátil s třinácti písněmi, které potvrzují, že jeho pohled na svět neztratil nic ze své ostrosti, ironie ani osobitého humoru. Vedle nových autorských skladeb album obsahuje také dva překlady písní Georgese Brassense - Bílý koník a První světová. Dědeček se v nových písních vyrovnává se světem, který mu poskytuje stále více důvodů k rozhořčení, ale také k melancholii, pochybnostem a černému humoru. Zpívá o lidské pošetilosti, moci, strachu i vztazích a nezapomíná přitom obracet ironii také proti sobě. Jeho texty zůstávají stejně nekompromisní jako v minulosti, ale nechybí jim poezie ani schopnost překvapit nečekaným obratem.

Na albu, které nahrál Adam Pakosta, se podíleli také Norbi Kovács, Olin Nejezchleba a Jiří Zelenka. Sny starého pistolníka představují Dědečka jako písničkáře, který ani po desetiletích neztratil potřebu říkat věci po svém - bez ohledu na módu, očekávání či společenské konvence.

Vydání alba podpořil Ochranný svaz autorský programem Partnerství.