Jednadvacet rozhovorů s českými, moravskými a slovenskými soudními lékaři a lékařkami otevírá dveře do světa, který většina z nás zná jen z televizních seriálů - a přesto si o něm uchovává překvapivě zkreslené představy. Soudní lékařství totiž není totéž co patologie, ačkoli je s ní dodnes mylně zaměňováno či směšováno.

Kniha Advokáti mrtvých zachycuje myšlenky, vzpomínky, zkušenosti a názory generace odborníků, kteří svůj profesní život zasvětili hledání pravdy tam, kde už oběť nemůže promluvit sama. Jejich osobní svědectví - pořízená metodou orální historie, moderním směrem v současné historiografii - nejsou jen fascinujícím čtením, ale i cenným pramenem poznání nedávné minulosti oboru i celé společnosti. Právě tento přístup podtrhuje význam osobního sdělení a rehabilituje roli subjektivního svědectví jako plnoprávného zdroje historického poznání.

Druhé vydání se vrací ke čtenářům s vědomím, že příběhy zaznamenané v této knize jsou o to naléhavější, čím více času od nich uplynulo. Některé z hlasů, které zde zaznívají, už dnes nelze slyšet nikde jinde.

Rozhovorům předcházejí odborné studie představující soudní lékařství i metodu orální historie a shrnující postup pořizování a úpravy rozhovorů. Knihu doplňuje biografický slovník, jmenný rejstřík, obrazová příloha a poznámkový aparát.

Soudní lékařství je dnes lékařsko-právní obor se širokým dopadem nejen zdravotnickým, ale i společenským. Tato kniha proto není čtením jen pro odborníky - ale pro každého, koho zajímá, jak se z mlčení mrtvých rodí spravedlnost.

Na FB:

Kniha Advokáti mrtvých přináší jednadvacet rozhovorů s českými, moravskými a slovenskými soudními lékaři a lékařkami a zachycuje osobní svědectví generace odborníků, kteří hledali pravdu tam, kde oběť už nemůže promluvit sama.

Jeden sloupek může změnit způsob, jakým se díváme na celou epochu.

Jan Lukeš (* 1950) dokazuje ve své nové, rozsahem nevelké knize Nálezy & Ztráty stokrát a jednou, že dokonale ovládá publicistickou zkratku, která má váhu eseje. Jeho sloupky mají velký záběr, jsou soustředěné, přesné a nabízejí nečekaně velký prostor mnoha tématům. Výsledkem je knížka, která shrnuje nálezy i ztráty z více než čtvrtstoletí pozorného přihlížení české kultuře a společnosti. Texty byly původně otištěny v různých médiích, od Lidových novin přes Literární noviny a České slovo až po Reflex, a publicistická zkratka se v nich snoubí s erudicí filmového a literárního kritika stejně jako fejetonistický esprit s osobní zaujatostí. Jan Lukeš píše o umění, které prozrazuje stav společnosti, i o společnosti, která se zrcadlí v umění. V obojím se nachází i ztrácí něco podstatného.

Ukrutná, drásající bolest zubu. Taková, která nedá spát, otřásá každým nervem a ani nejsilnější prášky nezabírají. Přesně takovou bolest prožívá Irena - hlavní postava strhujícího thrilleru, který je víc než jen příběhem o zubech. Když už vše ostatní selhává a Irena překoná svůj strach ze zubaře, otevírá se před ní nové peklo… Nebo snad cesta ke spáse? Ve dveřích ordinace se zjevuje doktor Karies - muž, o kterém nikdo nic neví. Jeho přístup je dokonalý, jeho osobnost fascinující, jeho ošetření bezbolestné a výsledky okamžité. Ale každý zázrak má svou cenu. A tahle je vyšší, než si dokážete představit.

Jiří Šedý a Zuzana Musílková servírují hororový příběh ze zubařské ordinace a nabízejí napětí od první do poslední stránky, nečekané zvraty, šokující rozuzlení, výborně vykreslené postavy, s nimiž budete soucítit i je nenávidět. Všudypřítomná temná atmosféra vám bude ležet v hlavě ještě dlouho po dočtení. Otázky, které si budete klást: Komu vlastně věřit? Jsou všechny bolesti opravdu špatné? Bolí mne zub? Připravte se - tahle bolest nebude jediná, která vás v příběhu DOKTOR KARIES čeká…

„Chci vyprávět o tom, jak jsem se naučil smát,“ říká autor hned v první větě knihy; a jde o smích sebeobranný, který je pro bezmocného nástrojem vzpoury. Do mysli dítěte se zároveň s probuzením těla téměř nepozorovaně vkrádá mravní uvědomění, jehož výsledkem je nakonec stupňující se nesouhlas se světem, deziluze z dospělosti a pobouření. Osiřelost a život v dětském domově, který je v knize vylíčen, ne krutý, ale bez lásky, působí jako svého druhu urychlovač, který činí vnímání věcí ostřejším. Dítě začíná chápat, že vzdor je vlastně vůlí nenakazit se zmarem a trvat na vlastním životě.

Vydáno s finanční podporou Ministerstva kultury České republiky.

První a nejrozsáhlejší kapitolu tvoří deník z Itálie. Pak následují reportáže ze Španělska (2003), Kypru (2008), Banátu (2009), Taiwanu (2011) a Albánie (2012). Přestože původní motivace k cestám byly spjaty především s hudbou, „potulný lidopisec“ se snažil nakonec o zachycení hlubšího vhledu do ducha a kultury země, v níž se ocitl.

Lékárníci jsou jako superhrdinové v pláštích a pomáhají nám každý den. Někdy se však setkají s otázkou nebo komentářem, které je doslova posadí na zadek. Neuvěříte, co z nás, pacientů, někdy vypadne. To projímadlo mi způsobilo průjem! Nemáte tu pilulku v zelené barvě?

Naštěstí jsou lékárníci vybaveni neuvěřitelnou trpělivostí a vědí, že s každou otázkou, kterou jim pokládáme, se učí něco nového. Navíc se někdy i dobře pobaví. A nyní dávají i nám, čtenářům, šanci se zasmát a dozvědět se něco, co jsme o lécích, lékárnách a lékárnících nevěděli.

Kniha byla nominována na cenu Magnesia Litera 2021 za prózu.

(…) posměšný škleb, kterým to celé drží pohromadě, má intenzitu šklebu Haškova, Klímova, Hrabalova. (…) je to román, který tu už dlouhá léta nebyl - provokativní, přešvihnutý, vyšinutý, ulítlý za mez toho, co je patřičné (…).

Petr A. Bílek (Aktualne.cz)

Merta vytváří deziluzivní persifláž s příchutí zoufalství, smutnou grotesku, na niž se nedá dívat, i když místy se lze královsky bavit. Filmový vliv je nepopiratelný, rozpoznáváme tu filmové techniky, záběry, střihy, detail a polodetail. Velkým tématem se tu stává nebezpečná intelektuální vyprázdněnost doby, napěchované prázdnotou.

Jiří Zizler (Souvislosti.cz)

Bob Dylan, Johnny Cash, Chuck Berry, Elvis Presley, Leonard Cohen, Beatles, Aretha Franklinová, Nina Simone, Bob Marley, Bruce Springsteen, Tom Waits, Neil Young… Písně, alba, muzikanti a příběhy, které se navzájem proplétají a bez nichž by populární hudba zněla úplně jinak.

Blues je strom, ze kterýho všichni visíme je summa pětadvaceti let, během nichž Michal Bystrov psal o hudbě pro přední české noviny a časopisy. Ne jako encyklopedista, ale jako muzikant, textař, básník, sběratel nahrávek a především posluchač.

Je to kniha o tom, odkud hudba přichází, kudy putuje a co po sobě zanechává. O blues, folku, rock'n'rollu, soulu, country i popu. O těch, kteří poslouchali své předchůdce - a sami se stali inspirací pro další.