Od zvukomalebných erupcí Jiřího Smrže přes podmanivou hru Anny Beaty Háblové s ohněm, snový předvánoční svět Jana Buriana až po ponurou meditaci Jiřího Dědečka - každá skladba je svébytným vesmírem, a přesto všechny spojuje odvaha opustit konvence a nechat jazyk tančit bez záchrany i zábrany. Daniel Fikejz napíná síť, v níž plesají závratné ryby s křídly, Jiří Konvrzek vám nasadí na hlavu krychli a pošle vás obdivovat Tatry z Popradu, vycpaná zvířátka si v kabinetu v noci vyprávějí strašidelné historky - a přitom všichni pod maskou absurdity skrývají překvapivou křehkost.

Dada se tu nevrací jako muzejní exponát, ale jako živý, nezkrotný princip - tak, jak ho kdysi vyslovili Morgenstern, Jarry i Karel Teige. Album dokazuje, že česká písničkářská tradice umí být hravá, rozvratná a svobodná, stejně jako obal Jiřího Slívy. Šestnáct odstínů jednoho slova, které vlastně nic neznamená - a přitom znamená všechno. Zatrubte prdelí v tubu. Jsme idioti, víš. A je to krásné.

„Absurdní humor, špinavý zvuk a úplně po svým. Dělali si, co chtěli. A je to slyšet i po čtyřech desetiletích.“

Živá nahrávka 50 let plíŽIVĚ vpřed z Malostranské besedy v Praze zve na cestu do minulosti, nabízí vzpomínku na zlaté časy big beatu i rocku a zároveň je oslavou života a hudby, která nás provází po celá desetiletí. Připravte se na nostalgickou jízdu s Jaroslavem Olinem Nejezchlebou, Pavlem Bohatým, Pavlem Skálou, Norbim Kovácsem, Jakubem Červinkou, Vladimírem Pavlíčkem, Pavlem Novákem a Jiřím Zelenkou, kteří stále potvrzují jedinečnou identitu a uměleckou integritu skupiny zářící svým vlastním světlem. Stručně řečeno: „kultovka“ bez Mišíka - objevte tajemství Etc… po 50 letech!

Součástí vinylu v limitovaném nákladu 300 exemplářů je i jedinečný kód ke stažení nahrávek v digitální verzi.

Autorkou hudby i textů je Jana Infeldová, výjimkou je skladba Vespa s melodií Norbiho Kovácse. Kombinace kytary a smyčců dává písním pevný, ale otevřený prostor, ve kterém vyniká hlas i detail.

Deska zachycuje konkrétní postavy a místa - důchodce, pokojské, vrátného nebo opuštěný lom - a skládá z nich mozaiku drobných příběhů.

„Svět je součet samých teď

a když máš kam, tak leť.“

Album Sny vzniklo ve studiu s Adamem Pakostou, který nahrávce vtiskl přirozený, neokázalý zvuk. Výsledkem je soustředěná, klidná deska, která stojí na síle písní a jejich atmosféře.

Program od renesančního Melchiora Francka přes Telemanna, J. S. Bacha, Arvo Pärta, Chicka Coreu, Erika Satieho až k brazilské bossě Antonia Carlose Jobima. Jazzové klasiky Bye Bye Blackbird a St. Thomas, Stivínovy kompozice Poznávání, Duel či Polověta ukazují, že hranice žánrů jsou pro něj jen konvencí. Jiří Stivín, mistr improvizace a propojitel stylů, dává těmto poctám bezkonkurenční hloubku. Tento živý záznam zachycuje magii okamžiku, kterou studio nenahradí.

Samoty jsou novým albem dua Hmlisto o splněném snu, který má i své trhliny. A právě v těchto trhlinách se ukrývá krása. Autorské písně Veroniky a Jána Kickových se potkávají se střípky staré hudecké muziky - v podání uskupení Slaďte sláky, složeného z členek lidové hudby Brezina z Bolerázu. Dvě tváře Veroniky Kickové - ženy, která si vybrala život v tvrdém kraji - se prolínají s Jánovými kytarovými krajinami. Citlivé bicí Martina Nováka a zvuk studia Adama Pakosty dávají všemu prostor dýchat.

Intermezza ze syrové hudební tradice prorůstají mezi písněmi jako kořeny starých stromů mezi velkými kameny. Deska má mnoho vrstev - je intimní, drsná i snová zároveň. Jde proti proudu, protože vyžaduje soustředění a trpělivost k objevování. V praskání ohně a starých trámů se ozývá tichý hlas naplněných snů. Po hřebeni nad domem putují hvězdní hudci - a jejich syrová muzika se s těmito písničkami nakonec potkala. Samoty nejsou útěkem. Jsou návratem.

Nové album je střídavě drsné, melancholické, ironické i poetické. Dědeček se dívá na dnešní svět bez iluzí, ale neztrácí humor ani schopnost překvapivě přesné zkratky. Jeho písně komentují lidskou pošetilost, moc, strach, vztahy i dobu, ve které žijeme - a stejně neúprosně obracejí pozornost i k člověku samotnému.

Na nahrávce se podíleli Norbi Kovács, Olin Nejezchleba a Jiří Zelenka. Sny starého pistolníka jsou albem pro posluchače, kteří mají rádi chytré texty, osobitý humor a písničkářství, které si i po desetiletích zachovalo svobodu, nadhled i odvahu pojmenovávat věci pravými jmény.

Vydání alba podpořil Ochranný svaz autorský programem Partnerství.

Deska vznikala v letech 2025-2026 v domácím studiu Cilina a je výsledkem trpělivé práce s detailem, energií i emocí. Název 300 vlaků odkazuje k básni Josefa Kainara a obraznosti cesty napříč hudebními krajinami. Album přináší radost, nadhled, poezii i jemný smutek, který se skrývá pod povrchem i těch nejrozvernějších melodií.