Původní projekt knihy byl mnohem skromnější. Obsahoval pouze fakta a osobní vzpomínky shromážděné prof. Fejfarem. Při přípravě rukopisu však prof. Fejfar s důkladností sobě vlastní pečlivě naslouchal připomínkám a komentářům mnoha kardiologů. Postupně doplňoval, opravoval a upřesňoval. Nakonec se rozhodl požádat o napsání kapitol ještě řadu dalších předních odborníků a pamětníků v jedné osobě. Prof. B. Hučína o historii české kardiochirurgie, prof. M. Šamánka o historii dětské kardiologie v ČR, Dr. J. Linharta a doc. I. Přerovského o historii české angiologie, prof. B. Ošťádala a prof. P. Braveného o historii české experimentální a vývojové kardiologie. A konečně, s Dr. P. Jeriem přidali krátké biografie celkem 22 českých kardiologů a jednoho dětského kardiochirurga, kteří šířili a šíří dobrou pověst české kardiologie v zahraničí. Původní text se tak rozrostl na dvojnásobek a kniha velmi získala na komplexnosti. Podtitul názvu knihy Črty z historie je podle mého názoru velmi skromný.

Jsem přesvědčen, že tato kniha potěší většinu našich kardiologů a že si ji se zájmem přečtou, tak jako jsem si její rukopis se zájmem a potěšením přečetl já. Teď mám jistotu, že nebudou zapomenuta mnohá fakta, nezapadnou unikátní fotografie a hlavně nezmizí osobní vzpomínky jednoho z nestorů naší kardiologie. Až někdo bude připravovat slavnostní přednášku nebo psát článek k 80., 90. nebo 100. výročí naší společnosti, bude mít situaci mnohem jednodušší. Bude mít z čeho vycházet.

Knize přeji, aby se dostala do knihovny každého českého kardiologa. Zejména ti mladší při jejím čtení možná s překvapením zjistí, že se za naši minulost nemusíme vůbec stydět. Pro nás pro všechny by pak tato kniha měla být výzvou, aby se ani za naši kardiologickou současnost nemuseli stydět naši nástupci.

Z předmluvy prof. MUDr. Zdeňka Fejfara, DrSc.:

Dokumentovaná kniha o vývoji a poznávání krevního oběhu je ovšem podstatně rozsáhlejší a podrobnější než přednáška. Požádal jsem proto další kolegy, aby připsali kapitoly o dětské kardiologii, kardiochirurgii, angiologii, o experimentální a vývojové kardiologii. Publikace je doplněna životopisy našich významných kardiologů žijících v zahraničí. Předkládané dílko je osobním pohledem autorů. Na historické zpracování nejsme kvalifikováni. Naší výhodou naopak je, že jsme všichni prožili valnou část života v kardiologii a s kardiologií. Věřím, že seznámení se s vynikající tradicí naší kardiologie bude pro mladší kolegy povzbuzením, a ne povinnou součástí postgraduální výchovy.

Monografie je přehledná a instruktivní a přitom zcela vyčerpávající. Největší pozornost je vzhledem k potřebám praktických lékařů věnována diagnostice a terapii, avšak je zde s ohledem na střední a starší generaci stručně zmapován i vývoj medicíny v této oblasti.

Proto se autoři soustřeďují na rizikové faktory aterosklerózy u dětí a snaží se ukázat možnosti jejich diagnostiky a primární prevence, popř. jejich terapeutického ovlivnění. Kniha je určena nejen dětským kardiologům a pediatrům, kteří by se měli věnovat studiu této problematiky a realizovat prevenci již od dětského věku, ale i všem lékařům, kteří ve své praxi jakýmkoliv způsobem přicházejí do styku s dětmi.

Prevence aterosklerózy však není jen otázkou lékařů, ale celé společnosti, zejména rodičů a školy. Když začneme s prevencí ischemické choroby srdeční již v dětském věku, ušetříme obrovské prostředky, které jsou v současné době vynakládány na terapii aterosklerózy a jejích komplikací u dospělých.

Text knihy Arytmologie pro praxi doplňuje 42 EKG záznamů arytmií s popisem a analýzou, 38 ilustrativních barevných obrázků a 24 tabulek. Přílohou publikace je CD obsahující EKG záznamy a obrázky.

Monografie je určena pneumologům, kardiologům, všeobecným internistům i lékařům prvního kontaktu, ale také všem zájemcům o spánkovou medicínu.

Kniha autorů Richarda Adamce a Jana Adamce odráží dlouholetou zkušenost prvního z nich a je možno předpokládat, že tato zkušenost bude jednou rozšířena druhým o možnosti, jež zatím nejsou v běžné praxi využívány. V publikaci je obsaženo vše, co je zatím k dispozici pro „terénního" kardiologa, současně s „návodem k použití" - to znamená filozofií, jíž má být, pokud je to možné, vždy veden ten, kdo čte a vyhodnocuje záznam. Vyhodnocování technickým pracovníkem je velmi rozšířené z praktických důvodů, jež jsou zřejmé, ty však nejsou současně důvodem k tomu, svěřit „Holtera" pouze technikovi, stejně jako je tomu i u vyhodnocování EKG.

Jsem si jist, že tato kniha bude schopna vzbudit ochotu srozumitelně využít Holterovu techniku, která trpěla ve svých začátcích tím, že byla přespříliš „účetnická".

Prof. Philippe Coumel,

přednosta kardiologického oddělení, Hôpital Lariboisiere, Paříž

Publikace je koncipována jako praktický manuál holterovského monitorování EKG, což je dlouhodobá, většinou 24hodinová registrace EKG. Důvodem k tomuto způsobu registrace je skutečnost, že konvenční EKG je registrováno jen velmi krátce (cca 20, max. 30 sekund z celkového počtu 86 400 sekund za 24 hodin) a nemůže zachytit změny, které jsou krátkodobé, záchvatovité (všechny paroxyzmální tachykardie nebo fibrilace, trvají-li krátce, kardiální příčiny stavů bezvědomí, výpadek srdeční činnosti - krátkodobé asystolie, krátkodobé komorové tachykardie, event. i fibrilace). Při 24hodinovém, event. 36-48hodinovém záznamu křivky při Holterovském monitorování se zachytí nejen trvalé změny jako u konvenčního EKG, ale i ty krátké, paroxyzmální.

Ve dnech 15. a 16. června 2000 jsme se sešli na Angiologickém symposiu v Poděbradech, které bylo už šesté v pořadí a bylo tentokrát věnované problematice trombózy, a to jak v oblasti tepen, tak žil. Tak jako při předchozích ročnících jsme vyslechli vynikající přednášky našich předních odborníků, zabývajících se touto problematikou, a odjížděli jsme z Poděbrad s pocitem uspokojení. Znovu jsme se přesvědčili o pokrocích dosažených v posledních letech při znalostech patogeneze, diagnostiky, terapie a prevence onemocnění, která patří k nejzávažnějším problematikám v oblasti cév a jsou hlavní příčinou morbidity a mortality. Současně nám bylo trochu líto, že se k odeznělým informacím nemůžeme znovu vrátit v jejich písemné podobě, promýšlet je a přebírat do vlastních úvah a postupů, a že je vyslechla jen ta část odborného publika, která byla v sále a která tvoří jen zlomek potenciálních zájemců. Od těchto úvah už byl jen malý krok k nápadu na knižní vydání přednesených sdělení.

Kniha autorů Richarda Adamce a Jana Adamce odráží dlouholetou zkušenost prvního z nich a je možno předpokládat, že tato zkušenost bude jednou rozšířena druhým o možnosti, jež zatím nejsou v běžné praxi využívány. V publikaci je obsaženo vše, co je zatím k dispozici pro „terénního" kardiologa, současně s „návodem k použití" - to znamená filozofií, jíž má být, pokud je to možné, vždy veden ten, kdo čte a vyhodnocuje záznam. Vyhodnocování technickým pracovníkem je velmi rozšířené z praktických důvodů, jež jsou zřejmé, ty však nejsou současně důvodem k tomu, svěřit „Holtera" pouze technikovi, stejně jako je tomu i u vyhodnocování EKG.

Jsem si jist, že tato kniha bude schopna vzbudit ochotu srozumitelně využít Holterovu techniku, která trpěla ve svých začátcích tím, že byla přespříliš „účetnická".

Prof. Philippe Coumel,

přednosta kardiologického oddělení, Hôpital Lariboisiere, Paříž

Publikace je koncipována jako praktický manuál holterovského monitorování EKG, což je dlouhodobá, většinou 24hodinová registrace EKG. Důvodem k tomuto způsobu registrace je skutečnost, že konvenční EKG je registrováno jen velmi krátce (cca 20, max. 30 sekund z celkového počtu 86 400 sekund za 24 hodin) a nemůže zachytit změny, které jsou krátkodobé, záchvatovité (všechny paroxyzmální tachykardie nebo fibrilace, trvají-li krátce, kardiální příčiny stavů bezvědomí, výpadek srdeční činnosti - krátkodobé asystolie, krátkodobé komorové tachykardie, event. i fibrilace). Při 24hodinovém, event. 36-48hodinovém záznamu křivky při Holterovském monitorování se zachytí nejen trvalé změny jako u konvenčního EKG , ale i ty krátké, paroxyzmální.

Druhý díl Základů anatomie obsahuje informace o kardiovaskulárním a lymfatickém systému. Vzhledem k řadě novějších poznatků je část o srdci nově koncipována a jsou zařazeny i kapitoly o klinických zobrazovacích metodách vyšetření srdce a o vrozených vadách srdce. Kapitoly o vývoji srdce a o vývoji krevních a lymfatických cév připravili autoři s ohledem na soudobé poznatky založené na postupech buněčné a molekulární biologie. Uvádí molekulární mechanismy morfogenetických dějů a názvy příslušných molekul, aby se s nimi mohli studenti seznámit již nyní, neboť signální molekuly a transkripční faktory, které řídí morfogenezi, jsou exprimovány rovněž za patologických stavů a jejich stanovení má diagnostický význam. Rovněž problematice morfogeneze orgánových systémů je zde věnována větší pozornost než v předchozích dílech Základů anatomie. Do textu jsou navíc vloženy graficky zvýrazněné poznámky, které zdůrazňují funkci popisovaných struktur a uvádějí je do souvislosti s klinickou medicínou. Použité ilustrace mají převážně charakter jednoduchých a přehledných schémat, nechybí dokumentace z oblasti zobrazovacích metod a fotografie z archivu autorů textu. Text je určen především posluchačům lékařství, poslouží také v bakalářských studijních programech i v ostatních programech zaměřených na zdravotnickou problematiku.