První a nejrozsáhlejší kapitolu tvoří deník z Itálie. Pak následují reportáže ze Španělska (2003), Kypru (2008), Banátu (2009), Taiwanu (2011) a Albánie (2012). Přestože původní motivace k cestám byly spjaty především s hudbou, „potulný lidopisec“ se snažil nakonec o zachycení hlubšího vhledu do ducha a kultury země, v níž se ocitl.

Lékárníci jsou jako superhrdinové v pláštích a pomáhají nám každý den. Někdy se však setkají s otázkou nebo komentářem, které je doslova posadí na zadek. Neuvěříte, co z nás, pacientů, někdy vypadne. To projímadlo mi způsobilo průjem! Nemáte tu pilulku v zelené barvě?

Naštěstí jsou lékárníci vybaveni neuvěřitelnou trpělivostí a vědí, že s každou otázkou, kterou jim pokládáme, se učí něco nového. Navíc se někdy i dobře pobaví. A nyní dávají i nám, čtenářům, šanci se zasmát a dozvědět se něco, co jsme o lécích, lékárnách a lékárnících nevěděli.

Co z ní dělá něco výjimečného? Robertova úspornost ve slovech je pověstná, stejně jako jeho neochota odhalovat svůj vnitřní svět médiím. Právě proto je kniha Tomáše Hrubého tak cenná - nabízí nesamozřejmý pohled na člověka, jehož textové obrazy jdou daleko za hranici logiky a rezonují v každém, kdo je opravdu poslouchá. Nečekejte magického čaroděje odtrženého od reality. Dostanete civilního, přemýšlivého muže s hlubokými kořeny v hudbě i literatuře - a s jasným vědomím vlastních limitů i silných stránek. Tahle kniha nesbírá jen fakta. Je to kronika jedné linie české kultury, která obstála i v americké konkurenci. Najdete v ní příběhy, trefné postřehy a také připomínku, že všechny naše cesty - ty hudební, životní i tvůrčí - jsou často bolestné, ale právě proto mají smysl.

Objevte fascinující svět jedinečného hudebníka, jehož texty překračují hranice běžné imaginace. V tomto bilančním rozhovoru s Tomášem Hrubým můžete sledovat cestu Roberta Křesťana od jeho hudebních začátků až do roku 2018, kdy začala příprava natáčení mimořádných alb Díl první a Díl druhý. Navíc zde najdete 135 originálních písňových textů i překladů, pečlivě sestavenou diskografii a bibliografii a také nezapomenutelné příspěvky a vzpomínky přátel a kolegů Roberta Křesťana.

Pokud vás zajímá, co se děje v hlavě těch, kdo skládají písně pro celé generace, přečtěte si tuto knihu o Robertu Křesťanovi. A pusťte si znovu jeho písně. Najednou v nich uslyšíte víc, než jste kdy slyšeli.

V době svého prvního vydání před dvaceti lety vzbudila Vzpoura deprivantů nečekaný ohlas a zájem čtenářů a stala se nejen kultovní četbou, ale také předmětem soukromých i veřejných diskusí na téma zlo a dobro ve společnosti.

Jan Kolář (*1948) je nejen pamětníkem bouřlivých dekád české kultury, ale také jejím aktivním tvůrcem. Tento dramaturg, publicista a scénárista se ve svých pamětech nebál jít do hloubky. Přiznává rozpory, popisuje dilemata, která formovala nejen jeho dráhu, ale i celé kulturní prostředí. Jeho vzpomínky přinášejí fascinující pohled na normalizační kulturu a její zákulisí. „Stačí dobré skutky k omluvě za příslušnost k organizaci, která uvrhla zemi do marasmu?“ Jan Kolář se ptal sám sebe, ale odpovědět si musí každý. Jeho kniha čtenáře nutí zamýšlet se nad morálkou i pochybovat o správnosti lidských rozhodnutí.

Název knihy O lidech a myších odkazuje na odlišné povahy, se kterými se autor setkal - od statečných a inspirativních lidí až po ty, kteří se přizpůsobovali režimu a jednali na úkor zásad. Kniha není jen popisem událostí. Je to příběh o lidskosti v jejích nejrůznějších podobách. Autor se otevřeně zamýšlí nad svými rozhodnutími, která někdy vyvolávala kontroverze i jeho vlastní vnitřní boj. Prostřednictvím výjimečně přesných a živých vzpomínek se ponoříte do zákulisí nejen divadelní, ale i literární a rozhlasové scény. Poznáte Kolářovo vnímání významných osobností, směrů a událostí, které formovaly nejen jeho kariéru, ale i českou kulturu jako takovou.

Kniha byla nominována na cenu Magnesia Litera 2021 za prózu.

(…) posměšný škleb, kterým to celé drží pohromadě, má intenzitu šklebu Haškova, Klímova, Hrabalova. (…) je to román, který tu už dlouhá léta nebyl - provokativní, přešvihnutý, vyšinutý, ulítlý za mez toho, co je patřičné (…).

Petr A. Bílek (Aktualne.cz)

Merta vytváří deziluzivní persifláž s příchutí zoufalství, smutnou grotesku, na niž se nedá dívat, i když místy se lze královsky bavit. Filmový vliv je nepopiratelný, rozpoznáváme tu filmové techniky, záběry, střihy, detail a polodetail. Velkým tématem se tu stává nebezpečná intelektuální vyprázdněnost doby, napěchované prázdnotou.

Jiří Zizler (Souvislosti.cz)

Bob Dylan, Johnny Cash, Chuck Berry, Elvis Presley, Leonard Cohen, Beatles, Aretha Franklinová, Nina Simone, Bob Marley, Bruce Springsteen, Tom Waits, Neil Young… Písně, alba, muzikanti a příběhy, které se navzájem proplétají a bez nichž by populární hudba zněla úplně jinak.

Blues je strom, ze kterýho všichni visíme je summa pětadvaceti let, během nichž Michal Bystrov psal o hudbě pro přední české noviny a časopisy. Ne jako encyklopedista, ale jako muzikant, textař, básník, sběratel nahrávek a především posluchač.

Je to kniha o tom, odkud hudba přichází, kudy putuje a co po sobě zanechává. O blues, folku, rock'n'rollu, soulu, country i popu. O těch, kteří poslouchali své předchůdce - a sami se stali inspirací pro další.

Přední český neuropatolog a publicista František Koukolík prochází v knize O lidském srdci světem lidských emocí od jejich evolučních počátků až po nejnovější poznatky neurovědy. Čtenář se dozví, že vědci se dosud neshodli ani na tom, co emoce vlastně jsou, jak je zpracovává mozek, jak je formuje kultura, v níž žijeme, a mají-li něco společného láska s nenávistí. Cesta vede od výzkumů na Nové Guineji přes sumerské milostné básně až po snímkování mozku ve funkční magnetické rezonanci.

Pozornost patří i hudbě, poezii a smutku - tedy těm oblastem lidského života, v nichž emoce promlouvají nejhlasitěji. Kniha je psána pro každého, kdo se kdy pozastavil nad tím, proč cítí to, co cítí - a nenašel hned vysvětlení.

František Koukolík píše s přesností vědce a rozhledem člověka, který celý život přemýšlí o tom, co nás dělá lidmi. Jednoduché odpovědi na otázky lidského srdce neexistují - ale ptát se vždy stojí za to.

Jde o soubor krátkých vzpomínek, glos a drobných příběhů, které Jan Rejžek zaznamenal na svých cestách i při osobních setkáních. Proplétají se v nich hudba, literatura, divadlo, sport i politika, slavná jména i obyčejné lidské osudy - vždy nahlížené autorovým osobitým pohledem, s typickou ironií, nadhledem a neochotou přizpůsobovat své názory očekávání druhých.

Nejde o kroniku ani o pokračování životopisu. Spíše o otevřený batoh vzpomínek, z něhož autor vytahuje příběhy, postřehy a okamžiky, které by byla škoda nevyprávět.